Zdeněk
Rón

23. května 1889
13. července 1948

1889, 23. května   Anně Vodseďálkové, provdané Rónové, a truhlářskému mistru Františku Rónovi se ve Vysokém nad Jizerou narodil syn Zdeněk, pátý z jejich šesti dětí (Karel, Břetislav, Anna, Bohumil, Zdeněk, Josef).

1902   Rón nastupuje na reálku. Začal studia v Praze a pro nemoc je dokončil v Hradci Králové.

1902   Třináctiletý Zdeněk Rón si začal na studiích přivydělávat kondicemi.

1903   V Národních listech vychází čtrnáctiletému Zdeňkovi pod pseudonymem Zdeněk Horský první otištěný příspěvek.

          Rón se z existenčních důvodů zapisuje na techniku (ač by se rád stal středoškolským profesorem).

1912   Začíná známost Zdeňka Róna s vysockou rodačkou Marií Zajíčkovou, a tím také jejich vzájemná korespondence. Zachovalo se přes 300 dopisů Z. Róna a skoro stejně odpovědí M. Zajíčkové zejména z doby jejich odloučení v době Rónových studií a za 1. světové války až do sňatku v r. 1920.

1913, 23. srpna   Ve Vysokém nad Jizerou byla sehrána Rónova divadelní hra Pohádka o štěstí, již napsal jako student.

1914, sv. Anna    Počátek 1. světové války pro Zdeňka Róna znamenal přesun do tzv. Ersatzkommanda v Kadani, kde se formovaly setniny do pole na frontu.

1915   Po roce čekání je Zdeněk Rón, tzv. jednoroční dobrovolník, pro nevyléčitelnou oční vadu odvelen do Pardubic ke stavbě a údržbě karanténních baráků, kde setrval až do března 1919.

1918, 28. října   Fr. Rón, spisovatelův otec, začíná shromažďovat fejetony a povídky svého syna, což činí až do své smrti v r. 1931 (poté, až do 2. světové války, Z. Rónovi chodily z výstřižkové kanceláře).

1919   Po válce se Zdeněk vrátil ke studiu, aby je co nejrychleji dokončil. Po absolvování studií pak Zdeněk Rón celý život pracuje jako inženýr vodních staveb.

1920, 8. května   Zdeněk Rón si ve Vysokém nad Jizerou bere za manželku Marii Zajíčkovou.

1920, léto   Rón, celoživotně inspirován Antonínem Sovou, jej – už vážně nemocného – z iniciativy Karla Konráda a Konstantina Biebla přivádí do Vysokého nad Jizerou.

1921, 5. května   Manželům Rónovým se narodila dcera Jasněna, pojmenovaná jménem, které pro ni vymyslel sám Zdeněk Rón.

1921   Zdeněk Rón si v básni Horácká země, která je zároveň jeho první tištěnou básní, uvědomil a zformuloval svůj životní a tvůrčí program. V této době píše i sociálně cítící verše, v nichž připomíná těžký existenční boj podkrkonošského lidu.

1924   Rón debutuje útlou sbírkou povídek Za člověkem a věnuje ji rodičům.

1925   Rón se přiřazuje ke skupině ruralistů, jež se vytvořila kolem revue Sever a východ a stejnojmenné knižnice, kde také publikuje.

1926   Objevuje se druhá povídková sbírka Proudy a přístavy, v níž nalézáme povídky připsané ženě a dceři.

1928 a 1929   Postupně vychází první (Průvan v podhoří) a druhý díl (Svěží den) románu Průvan v podhoří z Podkrkonoší za 1. světové války. Rón za něj obdržel cenu České akademie věd a umění.

          V roce 1928 je natočen a 29. 3. 1929 má premiéru němý film Kainovo znamení podle povídky Zdenka Róna Vrah.

1931   Rón vydává objemnou sbírku povídek z Podkrkonoší Než bude pozdě, blízkých programu ruralistů.

1933   Příběh horalského chlapce těžce se probíjejícího na studiích v Praze vypráví próza Něco vydržíme, čerpající z vlastní Rónovy životní zkušenosti.

1936   Ruralistickou ideu návratu k rodné půdě Rón rozpracoval v románu Jaro a prameny a věnoval jej své ženě.

1936   Zdeněk Rón vystupuje jako hlavní řečník při odhalení Sovova památníčku ve vysockém “vlasteneckém” parku. Sem byl pomníček umístěn z podnětu představitele spolku vysockého studentstva a později historika vysockého divadelního ochotnictví Václava Lukáše.

1938   Ze své bohaté životní zkušenosti vodohospodářského inženýra Rón vytěžil obsáhlý román Radost na světě (věnováno dceři). Východisko z tíživých sociálních poměrů horského lidu nachází v technickém pokroku.

1938, podzim   Dochází k německému záboru Krkonoš, na Tříčských vrších je umístěn hraniční kůl. Tuto skutečnost Rónovi prožívají velmi bolestně.

1938, podzim–1939, jaro   Zdeněk Rón v denním tisku publikuje sérii básní reflektujících tíživý fakt okupace.

          Krátce po nacistické okupaci je Zdeněk Rón jmenován čestným občanem Vysokého nad Jizerou.

1939   Rón se významně podílí na zasazení plakety Viktora Dyka ve vysockém parku s Dykovým mottem: “Buď co buď – býti věrným strážcem hranic!”

1939, 1. května   Románu Radost na světě byla přiřčena Baťova literární cena.

1939, po 17. listopadu   Rón po uzavření vysokých škol pomáhá pronásledovaným studentům najít ubytování a zaměstnání.

Během 2. světové války   Z. Rón připravuje v pražském rozhlase vlastivědné regionální pořady. Pořádá výstavu fotografií krkonošských roubených chalup v malém sále vysockého “Krakonoše”. Podílí se na společné akci za záchranu semilského pomníku F. L. Riegra.

1940   Byla napsána rozhlasová hra Zdeňka Róna Z čista jasna.

1940   Vychází Rónův román Muži ve vichřici, vyzývající lidi dobré vůle k činu.

1940   Do jinotajných náznaků se ponořil protiokupační postoj ve sbírce básní K pramenům.

1940   Objevuje se Rónův nejznámější hrdina, nad zloduchy a darebáky vždy s humorem vítězící strýček Ondřej, v románu Jasno na horách, který se vzápětí dočkal dalších vydání.

1941   Román Větrov vychází z kronikářských zápisů o požáru Vysokého nad Jizerou v r. 1834 a evokuje někdejší vítězný zápas Vysockých s krutým osudem.

1941   6. 5. 1941 byla uvedena rozhlasová hra Zdeňka Róna První květ.

1942   Nezapomenutelný strýček Ondřej inspiroval i další své příhody v titulu Od jara do jara.

1942   Rón publikuje divadelní hru Očistec, poctěnou I. cenou v Dramatické soutěži Máje.

1943   Novela Z ruky do ruky obsahuje mimo jiné i psychologickou studii zla.

1944   V době hledání jistot ukazuje útlá próza Přítel nejvěrnější hodnoty, jež se nám mohou stát oporou.

1944   Psychologii zla a tomu, jak nad ním získat převahu, se věnuje poslední Rónův román Září.

Po r. 1945   Zejména po 2. světové válce se Zdeněk Rón, pro intenzívní přípravné práce k stavbě přehrad, v literární činnosti omezoval na příležitostné články, proslovy a promýšlení chystaného románu, který se měl jmenovat Horáci (podle všeho třídílný román čerpající z historie Semil). Pro pracovní přetíženost nechce dbát varovných příznaků nemoci a dostává dva záchvaty mozkové mrtvice.

1946   Povídka PMP a tři hvězdy se vyslovuje na příběhu dětského hrdiny o okupaci.

1947, červen   Uvedena rozhlasová hra Kamarádi z Rohozné.

1948, červen   Zdeněk Rón dojíždí ještě tři týdny do úřadu, pracovat ovšem už ze zdravotních důvodů nemůže.

1948, 30. června   Úřední auto odváží Zdeňka Róna do Vysokého nad Jizerou.

1948, 13. července   Ve Vysokém nad Jizerou Zdeněk Rón umírá.