Tištěné poděkování Marie a Jasněny Rónových, manželky a dcery spisovatele Zdeňka Róna, za projevy soustrasti po skonu Ing. Zdeňka Róna (23. 5. 1889 ve Vysokém nad Jizerou, + 13. 7. 1948 ve Vysokém nad Jizerou), Vysoké nad Jizerou srpen 1948 (inv. č. 3041)

Fotografie s kritikou díla Zdeňka Róna od nakladatele Antonína Dědourka z Třebechovic pod Orebem při příležitosti vydání Rónova románu Září (inv. č. 3042)

Anna Rónová, matka spisovatele Zdeňka Róna. Scéna z amatérského filmu Horská balada. Foto Oldřich Ďoubalík, Vysoké nad Jizerou (inv. č. 3169)

Marie Zajíčková, budoucí choť spisovatele Zdeňka Róna, jako roční dítě (inv. č. 8421)

Rukou psané blahopřání ke svatbě Františka Bouzka, bačkoráře z Vysokého nad Jizerou, od spisovatele Zdeňka Róna. Báseň o 11 verších. Na zadní straně připsané blahopřání od jeho bratra Josefa. Psáno 11. srpna 1911 (inv. č. 9922)

Obálka k blahopřejnému dopisu novomanželům Bouzkovým od Zdeňka Róna (inv. č. 9923)

Antonín Langhamer: Zdeněk Rón, spisovatel Podkrkonoší. Výstřižek z novin Cesta míru (10 let od smrti spisovatele) (inv. č. 10 106)

Česká kniha. Rozhovor se Zdeňkem Rónem o strýčku Ondřejovi. Hovoří Zdeněk Rón a František Kožík, 13. července 1943 16.40 – 16.55 (inv. č. 10 881)

Vzpomínková slavnost k nedožitým sedmdesátinám spisovatele Zdeňka Róna. U jeho rodného domu, Vysoké nad Jizerou č. p. 145, dne 26. července 1959. Jasněna Kohoutová, dcera spisovatele, a Vladimír Pavlík, ředitel škol v. v. Foto Antonín Junek Vysoké nad Jizerou (inv. č. 11 199)

Rodný dům spisovatele Zdeňka Róna ve Vysokém nad Jizerou č. p. 145. Odhalení pamětní desky 31. července 1949 (inv. č. 13 198)

Dopis dcery spisovatele Zdeňka Róna, Jasněny Kohoutové, adresovaný Františce Jandové, správkyni vysockého vlastivědného muzea, o sousedských divadelních hrách (inv. č. 16 323)

František Rón, truhlář a písmák, otec spisovatele Zdeňka Róna (inv. č. 18 625)

Slavnostní odhalení pamětní desky na rodném domě Zdeňka Róna, Vysoké nad Jizerou č. p. 145, 31. července 1949. Pohlednicový lístek (inv. č. 18 626)

V. J. Matina: Zdeněk Rón. Vzpomínka k nedožitým šedesátinám spisovatele. Rukopis z 31. července 1949 (Rk 39)

Vzpomínková slavnost k nedožitým sedmdesátinám spisovatele Zdeňka Róna. U jeho rodného domu, Vysoké nad Jizerou č. p. 145, dne 26. července 1959. Slavnostní řečník Vladimír Pavlík, ředitel škol v. v., recitace Ludmila Hnyková, učitelka vysocké základní školy (inv. č. 21 006)

Vzpomínková slavnost k nedožitým sedmdesátinám spisovatele Zdeňka Róna v roce 1959. Přihlížející hosté, sedící druhá zleva manželka spisovatele, Marie Rónová, rozená Zajíčková. Foto Antonín Junek Vysoké nad Jizerou (inv. č. 21 007)

Jar. Pleskot: Z kroniky našich spisovatelů – Inž. Zdeněk Rón. Rozvoj 25. 5. 1963 (inv. č. 22 735)

Dopis Ing. Zdeňka Róna Jaroslavu Skrbkovi ze dne 23. září 1940 z Vysokého nad Jizerou. Incipit: „Milý příteli, přijmi Ty i Tvá milostivá paní choť...“ Explicit: „...bude vždy vděčně vzpomínáno.“ (inv. č. 23 171)

Rukopis „Tragedya o swatem Tobiassy...“ Sepsana gest od Jozefa Hauwlá z Lastiboře 1810 pro Jozefa Doležala z Lastiboře, psáno humanistickým písmem, 123 stran.

Na konci rukopisu mj. uvedeno: „Majitelem tohoto rukopisu je Ing. Zdeněk Rón Praha Smíchov Tylova 20. 20. března 1947.“

Zdeněk Horský (Rón): Když student usne o Sylvestru. Rukopis divadelní hry, 1910. Provozováno poprvé o Sylvestru, jež pořádalo Studentstvo vysocké v roce 1910 (S 207 – Rk 12)

Zdeněk Rón: Dvě přednášky – ze zápisků otce Františka, vysockého truhláře a písmáka, a Čestní občané, k udělení čestného měšťanství (S 235 – Rk 39) 

Zdeněk Rón: Větrov. Román. Obálka 1. vydání v nakladatelství Novina (OP Rón)

Zdeněk Rón: Větrov. Román. Obálka 2. vydání v nakladatelství Novina, 1941 (Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové)

Dům faktora koral Josefa Kučery č. p. 51 ve Vysokém nad Jizerou, v kterém měla rodina spisovatele Zdeňka Róna pronajatý letní byt. Zde 13. července 1948 Zdeněk Rón skonal (OV 66)

Tištěné poděkování Jasněny Kohoutové, rozené Rónové, dcery spisovatele Zdeňka Róna, za účast projevenou k úmrtí její maminky a manželky spisovatele Zdeňka Róna, Marie Rónové – Zajíčkové (* 11. 10. 1896 ve Vysokém nad Jizerou, + 9. 3. 1973 v Praze), Praha 5. května 1973

Oznámení o vydání románu Zdeňka Róna Radost na světě v knihovně Hlasy země, uveřejněné v periodiku Venkov 10. července 1938 (OP Rón)

Spisovatel Ing. Zdeněk Rón s matkou Annou (OV 68/4)

Spisovatel Ing. Zdeněk Rón. Foto Bohuš Josífek asi roku 1941

Zpráva z tisku Vzpomněli Zdeňka Róna od Ludmily Hnykové, učitelky z Vysokého nad Jizerou, o nedožitých sedmdesátinách spisovatele a básníka

Parte Františka Róna, mistra truhlářského, otce Ing. Zdeňka Róna

Parte Marie Rónové, rozené Zajíčkové, manželky spisovatele Ing. Zdeňka Róna

Cyril Methoděj Metelka: Zdeněk Rón, básník rodné horské země a radosti ze života. Psáno pro Krkonošský obzor a Týden horských okresů severočeských

Pozvánka Spolku rodáků a přátel Vysokého n. Jiz. v Praze na slavnostní odhalení pamětní desky Zdeňku Rónovi na jeho rodném domě ve Vysokém nad Jizerou 30. a 31. července 1949 s programem

Psací potřeby spisovatele Zdeňka Róna uchované v rodném domě, Vysoké nad Jizerou č. p. 145

Rodina truhláře Františka Róna:

stojící odleva Františkův zeť pan Plíšek, synové Františka Zdeněk, Bohumil a Karel, manželka Karla Róna, Františkův syn Břetislav;

sedící odleva: Františkova dcera Anna, provdaná Plíšková, František Rón, jeho manželka Anna držící v náručí svou vnučku Věru Plíškovou (později provdanou Jelenovou), tchyně Františkovy dcery Anny paní Plíšková, manželka Břetislava Róna Žofie

sedící na zemi: syn Františka Josef

Dva ze štítů na pohřební příkrov vysockého krejčovského cechu malované Karlíčkem Rónem „Jirchářu“, předkem Ing. Zdeňka Róna. Na těchto dvou jsou zachyceny biblické scény vzkříšení mrtvých Ježíšem Kristem. Pro výstavu byly zvoleny jako odkaz na Karlíčka Jirchářu, který byl předobrazem pro Habrovce, jednu z hlavních postav knihy Větrov. Vyobrazená rakev odkazuje na výstavě na truhlářskou výrobu otce Ing. Zdeňka Róna Františka, zachycenou kupříkladu v povídce „Čemu se děťátko smálo.“ (Inv. č. 4822 a 4823)

Betlém ručně malovaný Zdeňkem Rónem coby vojákem v karanténě v Pardubicích po I. světové válce: 3 stromy, 2 slunečnice, 1 hořec, 2 ploty, 1 hrad, 2 chalupy. Anděl a darák pocházejí ze staršího rodinného betlému Rónů (inv. č. 15 837)